Thursday, 6 March 2014

budoucnost

Dnes mám zase takovou zvláštní, přemýšlecí náladu, tak jsem si řekla, že se o své myšlenky s vámi podělím.

Budoucnost. V tom slově slyšíme ohromné zážitky, nová dobrodružství,a život podle sebe. Ale i také obavy, alespoň já ano. Je sice super, že budete velcí, wuhů, budete si moct dělat co chcete, budete volní a neomezení. Ale pak je tady ta část, které se opravdu bojím. Ta obrovská zodpovědnost, samota, to, že vše budu muset zvládat.¨




Co když budu sama? Co když to nezvládnu? Co když se něco stane, a já nebudu vědět jak dál? 
Nejspíš jste o tom přemýšleli všichni. Jak mám zaplatit účet? Jak vydrhnu záhadný flek, co se z nenadání objevil na koberci? Ty drobné detaily, o které se vždy postarají rodiče, najednou budou ležet na vašich zádech. Toto mi dělá nejvíce starostí. Hlavně to, že budu úplně sama, a nebudu vědět jak dál. Nebo si představte situaci, že vás vyhodí z práce. Za chvíli budete bez peněz, takže se budete muset vystěhovat, protože nebudete moct z čeho zaplatit nájem. Ale.. vrátit se k rodičům? A to je to. Ten krok zpátky, vás chce nechce stáhne trochu dozadu. Zase se ocitnete v situaci, kdy se nebudete muset o nic starat, ale už poznáte, jaké je to namáhavé žít sám, takže se vám tak zcela úplně nebude chtít se pokusit naběhnout do toho kolotoče zodpovědnosti. Co dál? Zůstanete tvrdnout do 30 u rodičů, když v tom si uvědomíte; Jsem sama, bez dětí, bez práce, o všechno se stará moje 80letá maminka. Někde je chyba. Ale v této situaci je opravu těžké vstát, a a postavit se na vlastní nohy.

Další moje obava je, že nebudu v životě dělat to, co mě baví.  Budu znuděná, nešťastná, a otrávená svým životem. Tak by to být nemělo, ne? Proto mi vážně dělá starosti moje budoucí povolání. Mám zhruba představu, co bych chtěla dělat. Jenomže, není to zaměstnání, které by se běžně přiřazovalo na pracovním úřadě. Avšak, já opravdu nedokážu dělat nic, co by mě nebavilo, jenom, abych z toho měla nějaké peníze na živobytí. Nechci se usměrňovat, a nedopřávat si to nejlepší. Žijeme jen jednou. A je jen na vás, jak si život uděláte, a já ho chci mít co nejlepší. Chci si plnit sny, plnit sny ostatním, chci být volná, a hlavně šťastná. (Pár kýčů nakonec, haha.)

Terr xo

No comments:

Post a Comment